František Kupka se narodil do poměrně skromných poměrů. Jako jedno z pěti dětí notářského úředníka byl dán k řemeslu a v rodných Orlických horách se stal sedlářem. Mezi výrobou sedel, chmoutů, bičů a jiných potřebných dovedností se však již tehdy jmenoval malbě. Maloval vývěsní štíty, obrázky svatých, ale i například pivní tácky. Jeho malířské dovednosti měly však brzo začít směřovat zcela jiným směrem.
František Kupka: Rodina byla původně proti jeho umělecké kariéře
Všímá si ho totiž rodinný přítel a dobrušský starosta Josef Archleb, který domlouvá jeho otci, aby dovolil jeho synovi studovat umění. „Byla by věčná škoda nedat tak talentovaného chlapce, jako je tvůj syn, na příslušná malířská studia,“ přemlouval Kupku otce a tomu se to pranic nelíbí. Přeci jen, umění je v očích tajemníka na městském úřadě poněkud nejisté zaměstnání. Svolí až poté, co se Archleb nabídne, že převezme část studijních výloh na sebe.
Tak se budoucí nejdražší český malíř dostane do jaroměřské Státní řemeslné školy. Zde se jej ujímá Alois Studnička a zasvětí nadšeného Kupku do tajů abstrakce. Směřování od konkrétní k nepředmětné malbě se pak stane celoživotním hnacím motorem Kupkovi tvorby a stojí za jeho nejznámějšími obrazy. Jeho umělecké pokroky nezbrzdí ani první platonická láska a v roce 1888 je přijat na Akademii výtvarných umění v Praze.
Ezoterik, legionář, médium
Na akademii v Praze a posléze ve Vídni či Paříží sklízí první drobné úspěchy. Zároveň objevuje další velkou zálibu svého života. Mysticismus. Vystupuje jako spiritistické médium, vyučuje bnáboženství a je příznivcem tehdy oblíbeného ezoterického hnutí teozofie.
Přestože tráví hodně času v zahraničí studiem náboženství, v hlavě zůstává především českým malířem. Když vypukne první světová válka, je zrovna ve Francii. Dobrovolně se hlásí na frontu. Jako člen roty Nazdar je v roce 1914 zraněn v bitvě u řeky Aisne. Je vyznamenán Řádem důstojníka Čestné legie a v hodnosti kapitána pomáhá organizovat české legie.
František Kupka dílo
V tu dobu je už světově uznávaným malířem. Nejdříve se věnuje satirické kresbě, ale čím dál tím víc tíhne k abstrakci. V roce 1912 vystavuje v pařížském Podzimním salonu, kde uvádí své dílo Amorfa, jež je nyní ve vlastnictví Národní Galerie. Na počátku se umělec snažil zachytit pohyb míče, se kterým si házela jeho nevlastní dcera Andrée, až postupně dospěl ke ztvárnění abstraktní ideje pohybu pomocí dvou barev – červené a modré.
Vrchol tvorby přichází ve dvacátých a třicátých letech. V tu dobu se Kupka naplno věnuje malbě i díky svému příteli Jindřichu Waldesovi. Úspěšný pražský podnikatel od něj kupuje jeho obrazy a je trochu paradoxem, že ty které se v současnosti ukazují jako komerně nejúspěšnější mu utekly mezi prsty.
Nejdražší obraz i aukční rekord
Kupka je v současnosti komerčně nejúspěšnějším umělce České republiky. A to jak doma, tak v zahraničí. Obraz Divertimento II se na aukci v Praze prodal za 75 milionů. S aukční přirážkou přišel vítěze na 90, 24 milionů. Vůbec nejdražším českým obrazem je pak dílo Františka Kupky s názvem Tryskání II (Le Jaillissement II). Malba z roku 1922 se téměř o sto let později vydražila v Londýně 230,8 milionu Kč.
